Říkají jí Ultra Katka. Nomen omen. V jejím životě je všechno tak nějak „nad, přes, neobyčejně, krajně“ – sportovkyně s křehkou konstitucí, ale nezlomnou silou, která jí umožňuje zdolávat nejdelší běžecké distance, nejnáročnější studijní výzvy i nejbolestnější životní ztráty.

Tohle je osobní zpověď ženy, která odmalička miluje matematiku a pohyb. Příběh nadprůměrně bystré dívky, která vždycky pociťovala svou jinakost, toužila po (sebe)poznání a do všeho se vrhala po hlavě. Se stejnou razancí ji osud donutil řešit úlohu, na kterou je racionalita krátká: Jak se vyrovnat se smrtí nejbližšího člověka? Roli sehrál běh i zastavení. Po startech na elitních světových tratích teď Kateřina zdolává pravděpodobně nejtěžší závod, protože pečovat o své blízké je zkouška, která člověka opravdu prověří. A přitom tolik naučí.

„Nejkrásnější rovnice je ta, která nejde vyřešit mozkem, a jediná cesta je použít srdce a nechat život, ať si ten nespočet neznámých pořeší sám. Věřím na zázraky. Neměla jsem ale tušení, jak velké zázraky se nám v životě stanou ve chvíli, kdy si to dovolíme, kdy přestaneme plánovat, lpět na očekáváních a jen jsme. Jen jdeme. Jen jedeme. Pak to začne fungovat. Protože život se nemyslí. Je to tak jednoduché. A přitom tak složité – žít… Kdy vás naposledy zklamala intuice? Kdy vám srdce lhalo? Kdy prožitek klamal? Kdy byl váš pocit „chybný“? Proč dáme raději na mozek než na svoje pocity, někdo by řekl intuici, šestý smysl? Proč nevěříme v sebe?“