Historikové se dnes pokoušejí o objektivní propojení africké podstaty dění s evropskými a asijskými vlivy. Takový přístup však vyžaduje náročnou reinterpretaci všech dosavadních pramenů a literatury a vydává plody spíše v tematicky omezených studiích než v souhrnných pracích. Pro rozlehlost kontinentu a odlehlost populací se africká historie občas dělí na dějiny „bílé“ arabsko-berberské části a na dějiny subsaharské části kontinentu. Všechny části světadílu násilně propojil až vpád evropských kolonizátorů. Úsilí o osvobození vyvolalo v Africe vědomí sounáležitosti posílené dekolonizací nepropojilo však celý světadíl do té míry, aby bylo možné podat „kontinentální“ obraz vývoje.
Afrika poutá stále větší pozornost jako populačně expandující kontinent nabízející suroviny, energetické kapacity, jedinečnou přírodu a pozoruhodné kulturní bohatství. Dějiny kontinentu poznamenal zejména konflikt se sousední Evropou, který po obdobích otrokářství a kolonialismu dnes v emancipovaných zemích doznívá jako snaha o „druhou dekolonizaci“. Autor mapuje vývoj jednotlivých afrických států a oblastí, přehledně podaný pro starší epochy a podrobněji pro recentní dobu, přičemž k interpretaci využívá nově dostupných pramenů a rozsáhlé světové odborné literatury.