Všechno jsem vzal do vlastních rukou. Nepotřeboval jsem poslouchat, co a jak mám dělat. Rodina pro mě znamenala prioritu, ale dostal jsem se do situace, kdy jsem ji začal nesnášet. Hodili na mě vedení Palerma. Čekali ode mě dědice a svatbu, kterou jsem dopředu odsoudil k zániku. Pak se ale u oltáře objevila ONA. Věděla, co chce a uměla si to vzít.

Skrývala tajemství, přesto přede mnou stála a dívala se mi tvrdě do očí. Její povaha se rovnala té mojí a slovo NE nebrala jako překážku. Nezajímalo ji, že jsem z ní šílel. Rozehráli jsme spolu špinavou hru a já se modlil, aby naše manželství neskončilo válkou.