Nová sbírka Sylvy Fischerové představuje další posun autorčiny poetiky: směrem k jednoduchosti výrazu a přesnosti pojmenování, aniž by ovšem básnířka rezignovala na hloubku svého tázání. Otřes jistot, zkoumání toho, co vydrží, hledání vlastního já v ustavičném a dramatickém dialogu se sebou, s druhými, s Bohem – a to s odvahou a upřímností, ze kterých až mrazí, kdyby nebyly okamžitě zjemněny nadsázkou, vtipem a ironií. Čtivá kniha, která udrží čtenářovu pozornost po celou dobu – a nepochybně jeden z vrcholů současné české poezie.