Kdyby šlo o film, začínal by titulkem: Egypt, 1964. Chrám v Abú Simbelu je kus po kuse přemisťován o 60 metrů výše, neboť se nachází pod hladinou budoucí gigantické Asuánské přehrady. Velkolepý a ušlechtilý čin, zatímco Núbijci, tradičně žijící na březích Nilu, jsou vysídlováni do vzdálených míst. Práci koordinuje Angličan Avery Escher, který původně pracoval na stavbě přehrady, ale nakonec se rozhodl podílet se nikoli na ničení, ale na záchraně. Stejně smýšlí i botanička Jean, jeho pozdější manželka, která sbírá vzorky rostlin, aby nenávratně nezmizely pod hladinou. On se vzpamatovává ze smrti otce, ona, o deset let mladší, ze smrti obou rodičů. Rozdělí je překvapivě dítě: když se narodí mrtvé. Příběh o ztrátách a opouštění, o návratech a odpouštění, pomíjení a vykořeněnosti… Autorka ovládá nevšední jazyk a styl, dovoluje nesentimentálním pohledem nahlédnout pod povrch věcí i do nitra svých tragikomicky nerozhodných postav. Kanadská básnířka a prozaička Anne Michaels (1958) vydala svůj debutový román Prchavé okamžiky (Odeon 2000) ve více než třiceti jazycích a získala za něj jedenáct literárních cen vč. Orange Prize a Guardian Fiction Award.