Román je výpovědí mladého muže z židovské rodiny, který se snaží vzepřít láskyplné tyranii své rodiny. Na lůžku psychoanalytika se velmi otevřeně zpovídá z celoživotního sváru mezi synovskou láskou a revoltou proti rodinnému prostředí, a od nevázaných výpovědí puberťáka posedlého sexem přechází k líčení svého poznamenaného mládí a nenávistným výpadům proti měšťácké konvenci.
Vnějším výrazem jeho
komplexů, které ho staví do prekérních situací a které ho přivedly na lůžko psychiatra, je jeho symbolická impotence.
Provokativní obscénnost této tragikomické výpovědi tlumí autorův shovívavý nadhled a ironický humor.
