Jednotlivé povídky spojuje postava Veroniky, bilingvní studentky z Francie, která se narodila české spisovatelce a francouzskému organistovi a po letech strávených na poklidném jihofrancouzském venkově se rozhodla odejít do metropole v srdci Evropy, aby poznala kořeny své matky.

Veronika povídky od svých známých a přátel sbírá, některé vytváří a jiné přetváří, takže lze knihu, kterou držíte v ruce, na jisté rovině považovat za její dílo, ve kterém chce poukázat na některé z problémů dnešní doby: psychické nemoci, vachrlatost partnerských vztahů, rozvodovost a její následky, násilí, všeobecnou lhostejnost, povrchnost pojetí integrace jedinců s postižením a v neposlední řadě zmatenost vnímavějších a citlivějších mladých lidí, která může vést ke hledání pravého štěstí nebo záměrné sebedestrukci.