Kniha LSD mé nezvedené dítě; z pera samotného otce LSD Alberta Hofmanna detailně líčí osud LSD od
jeho zrození do poloviny sedmdesátých let a plodná cesta jeho objevitele na poli výzkumné chemie. Jedná se o příběh zrození psychadelického věku, o velice osobní vyprávění a pohled na tento objev a na význam, jaký má dnes LSD pro dnešek.
Už během studií na curyšské univerzitě se
věnoval výzkumu látek prospěšných při léčbě
srdečních chorob. V návazných experimentech
se mu podařilo vyrobit diethylamid kyseliny
lysergové, známé jako LSD a 16. dubna 1943
se nevědomky stal jejím prvním uživatelem.
"Tuto substanci jsem vyrobil jako lék. Není
mou chybou, že ji lidé zneužili," hájil později
látku, kterou sám označil za "mé problémové
dítě".
Od doby svého vzniku nalezlo LSD své využití
v psychiatrii. Dokázalo totiž odblokovat pacientovy obranné mechanizmy, ten se pak lépe
uvolnil a mohl snáze hovořit o svých problémech a traumatech.
LSD - droga intelektuálů
Zanedlouho po vzniku drogy se objevili první případy jejího zneužívání. Intelektuál a
psychedelický guru Timothy Leary dokonce inicioval podávání drogy vězňům, protože se tím
údajně snižovaly jejich sklony k recidivitě.
Hippies a ti další
V 60. letech minulého století bylo LSD inspirací miliónů členů hnutí Hippie. Americká vláda
dala tuto látku na index v roce 1966. Poté následovaly i další země. Přesto se k jejímu
užívání přihlásily takové osobnosti jako zakladatel Microsoftu Bill Gates či kytarista Rolling
Stones Keith Richards. LSD, jak sám přiznal, příležitostně užíval několik desetiletí.
„LSD vám může pomoci otevřít oči,“ řekl v roce 1993. „Není návykové ani toxické. Jeho
nebezpečí spočívá ve velmi hluboké změně vědomí: může být krásná a může být strašná.
Přijali jsme alkohol a tabák, ale nepřijali jsme halucinogeny." Své pocity shrnul už v roce
1976 v knize „LSD, mé problémové dítě“.
