Třetí knížka Vlastimila Svobody není jen o kole, je i o jeho soužití se živlem, v němž se našel a jenž ho živil. Je také o vodě. O Vltavě, Labi a Odře, o řekách, po nichž se plavil na lodích Československé plavby labsko-oderské. Své milované toky v myšlenkách neopustil, ani když mu byla odebrána plavecká knížka a on dosluhoval jako vazač břemen v holešovickém, mělnickém, smíchovském a radotínském přístavu. Při těžké práci, ke které se dostal zradou kolegy, si čistil hlavu touhou po dálkách v sedle svého kola, jemuž přezdíval Bludný Holanďan podle jeho oblíbené opery Richarda Wagnera.
Kolo a lodě se v této knize prolínají, mnohokrát loď posloužila k dopravě tam, kde začala autorova cyklistická cesta. Poznáme svérázný svět šífáků, lidí od vody, chlapů tvrdých, ale přímých. Zaznamenané historky nepostrádají humor a jsou čtivé. Na závěr zažijeme, jaké to je, když se přihlásí zdravotní potíže a cykloturista se musí smířit s tím, že nastal definitivní konec jeho kariéry. Když může cestovat už jenom ve vzpomínkách. Ty jsou ale v případě autora tak zajímavé, že se s nimi rozhodl ve své třetí knize se čtenáři podělit.
