Přežil jsem to. To vám můžu říct klidně předem, i když si nejsem jistý,
jestli ten zbytek života ještě k něčemu bude.
Zdroje energie na Zemi docházely mnohem větší rychlostí, než s jakou
pracovaly vědecké týmy na vymýšlení úplně nových. Přitom to bylo od
začátku tak snadné...
Přenést veškerý civilizovaný svět i s celou jeho ekonomikou do virtuálu.
Počítače generující virtuální svět totiž spotřebují miliardkrát méně
energie než ten reálný. Naprosto geniální.
Přesto v reálu musel zůstat aspoň někdo, kdo by jej udržoval v provozu a
kdo by se o tyhle "udržovače" staral. Jsem jedním z nich. Žiju v devátém
patře opuštěné administrativní budovy a mám ho celé pro sebe. Všechny
budovy v centru jsou opuštěné, protože devětadevadesát procent lidí sedí
doma v obytných čtvtích na periferiích, téměř non-stop připojených na
virtuál.
A všechno vážně krásně fungovalo, než mi začalo připadat, že ten jejich
pitomý virtuál se začíná nějak divně prolínat s reálem. Prosakovat. Někde
nejspíš byla chyba. Ale co s tím můžete dělat... Já jsem si pořídil glock.
Jenomže - jak se ukázalo - to chtělo spíš něco mnohem razantnějšího. Třeba
vagón plastické trhaviny.
