Orel a lev (2)

Po bitvě u Kresčaku zasáhla do života Karla IV. ještě třikrát smrt — manželky Blanky, malého syna Václava a druhé ženy Anny Falcké, náladové královny, která nedokázala porozumět svému choti, když mu po vážném zranění zůstala zmrzačená postava a zjizvená tvář. Až třetí manželství s Annou Svídnickou a dobrodružná cesta do Říma k císařské korunovaci ukáží, že teprve nyní Karel vystoupil na vrchol své panovnické moci a slávy. V románu vystupuje vedle císaře Karla řada historických osobností — Arnošt z Pardubic, římský tribun Cola di Rienzo, malíř Theodorik, básník Petrarca a mnoho dalších. Po římské korunovaci se Karel pokouší dát pevný řád římské říši a připoutat ji k zlatému jádru vlastní moci — k Českému království. Tento úkol se zdá téměř nesplnitelný a navíc nemá Karel pro své středoevropské impérium ještě dědice. To se změnilo až před jeho pětačtyřicátými narozeninami, kdy se mu narodil syn Václav. Anna Svídnická byla velkou Karlovou láskou a její vytoužené dítě nadmíru zbožňoval, což nebylo nejlepší pro princův budoucí charakter a vladařské vlastnosti, ale bylo to nejšťastnější období Karlova života, kdy v císařské rodině vládla pohoda a láska.