Viktor Emanuel Frankl byl ve svém životě nadšeným horolezcem a alpinistou. Strach z lezení působil na známého neurologa a psychiatra jako koření života. Copak si člověk musí od sebe nechat všechno líbit? Nemůže být silnější než strach? V horách dostávají myšlenky volný průběh a vlastně není žádné větší podstatné rozhodnutí v mém životě, které bych tam neučinil?
Veškeré zážitky, za které jsme horám a stěnám a horským hřbetům vděčni, se podle Frankla svážejí a ukládají jako životní úroda do stodol, kde jsou chráněny před pomíjivostí. Hluboké myšlenky k horolezectví jsou doplněny působivými snímky Jana Zahradníčka.
