Eseje sebrané v tomto svazku se věnují symbolice, tradičním formám umění, mytologii a modlitbě mají jeden cíl: připomenout, že existuje druh poznání, které nekonečně přesahuje kalkulující a posuzující rozum. Toto poznání dnes více než kdy jindy zahalují dvě věci: Zaprvé se zapomnělo, co je symbolika, totiž, že existují způsoby vyjádření, které více naznačují, než vypovídají slovy, a které jsou přesto pravdivé a správné; a zadruhé vědecké myšlení ve své nejobecnější formě přivedlo představivost většiny dnešních lidí do úzce vymezených kolejí, v nichž ji drží. Proti moderní přírodní vědě, která se při vší své jasnosti a přesnosti dopouští vážných omylů, staví Burckhardt starověkou a středověkou kosmologii, která je v malých věcech často „naivní“, v zásadních věcech však nanejvýš pravdivá. Jednodimenzionální racionalitu našeho dnešního západního myšlení konfrontuje s onou spiritualitou, jež vedla lidstvo v antice a ve středověku při jejich úsilí o poznání.